Předchozím článku jsme si stručně popsali prvních 11 z celkových 22 pobočných ČOV na území hlavního města Prahy. Celkově pobočné ČOV zpracují pouze 8 % odpadních vodních vod. I tak to dělá téměř 10 milionů krychlových odpadní vody, která těmito objekty proteče a přečistí se. Pojďme si přiblížit další zbývající ČOV.
ČOV Miškovice získala povolení k nakládání s odpadními vodami v roce 2011. Aktuální podoba ČOV je maximální možná a nebude ji možno z prostorových důvodů navyšovat. ČOV je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací a dočišťovacím stupněm. Recipientem vyčištěné vody je Červenomlýnský potok o délce 15 km, který se nachází v povodí Labe.
ČOV Nebušice se nachází nedaleko Nebušického potoka, který je také jejím recipientem. Čistírna odpadních vod je koncipována jako mechanicko-biologická s chemickým srážením. Srážkové vody, které převýší kapacitu předčištění, jsou z lapáku štěrku odlehčovány do 2 retenčních nádrží. Po skončení srážek jsou čerpány zpět.
ČOV Sobín je celá umístěna v provozní budově. Pracuje na principu nízce zatížené jemnobublinné aktivace, kdy dochází současně k aerobní stabilizaci kalu. Recipientem vyčištěné vody je Sobínský potok. ČOV byla navržena jako dvě nezávislé čistící linky, z nichž každá dokáže pracovat zcela samostatně.
ČOV Svépravice byla vystavěna během let 1998 až 2002. ČOV byla navržena jako mechanicko – biologická s chemickým srážením a terciárním stupněm přečištění. Celé technologické zařízení je umístěno v jedné budově. ČOV se nachází nedaleko Svépravnických rybníků. ČOV je chráněna na nátoku jednotné kanalizace vírovým regulátorem, z nějž odtékají vody do retenční nádrže Chvalka. Odtud se poté čerpají zpět do kanalizace k přečištění v ČOV.
ČOV Uhříněves – Dubeč nahradila starou ČOV v ulici Morávkova. Stávající ČOV se nachází v severní části Uhříněvsi. Veškeré místní kanalizace jsou řešeny jako oddílné. Voda je odváděna z území Uhříněves, Pitkovice a Dubeč. V roce 2008 a 2009 byla ČOV z větší části rekonstruována a intenzifikována.
ČOV Újezd na Lesy se nachází u Blatovského potoka. Byla vybudována před 33 lety a v roce 2004 až 2005 prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Nově byl také k její ochraně zřízen vírový separátor. Odpadní vodu do ČOV přivádí stoka jednotné soustavy DN 600. Zbytkové kaly jsou odváženy k další likvidaci do ČOV Čertousy.
ČOV Újezd u Průhonic byla navržena jako mechanicko-biologická čistírna odpadních vod se stabilizací přebytečného kalu, ten je po stabilizaci odvážen k dalšímu zpracování. Vyčištěná voda odtéká do recipientu Botič.
ČOV Vinoř byla uvedena do provozu v roce 1995. V roce 2002 byla provedena celková rekonstrukce, která zdvojnásobila její kapacitu. Další intenzifikace proběhla v letech 2010 až 2011. Od roku 2008 jsou na čistírnu napojeny tlakovou kanalizací také obce Přezletice a Radonice. Čistírna odpadních vod je mechanicko – biologická, s dvěma linkami biologického čištění.
ČOV Zbraslav byla uvedena do provozu v šedesátých letech minulého století. Za tu dobu prošla řadou rekonstrukcí. Ta největší byla v roce 1990, kdy byla zintenzifikována více než pětinásobně. Další rekonstrukce pak proběhla v roce 2005. Biologický stupeň tvoří jedna aktivační linka. Tato ČOV likviduje také odpadní vodu přiváženou fekálními vozy.
コメント