Jak jsme si řekli v předchozím článku, v Praze existuje celkem 22 pobočných čistíren odpadních vod. Přečišťují vodu z oblastí, které nejsou spádové pro centrální čističku odpadních vod na Císařském ostrově. I přesto, že jich je 22, přečistí pouze 8 % všech odpadních vod, které vznikají na území Prahy. I tak je jejich význam poměrně velký, přečistí téměř 10 milionů krychlových vody za rok. Přibližme si alespoň v krátkosti některá důležitá data o nich, část první.
ČOV Březiněves pracuje pouze se splaškovými vodami. MČ Březiněves je totiž odvodňována oddílnou kanalizační soustavou. Splašková kanalizace je provedena z kameninového potrubí profilu DN 300 v celkové délce skoro 11 km, s jednou čerpací stanicí. Dešťová kanalizace vyúsťuje cca 300m před ČOV do Třeboradického potoka.
ČOV Horní Počernice byla uvedena do provozu v roce 1993. Čistírna slouží také pro likvidaci odpadních vod ze žump (dovezených fekálními vozy) a zajišťuje odvodnění kalů dovážených v tekutém stavu z dalších pobočných ČOV mimo Prahu. Kapacita čistírny je na úplném vrcholu.
ČOV Dolní Chabry je navržena jako mechanicko-biologická, s dvěma linkami biologického čištění. Jedná se o velmi moderní čistírnu, která prošla několika modernizacemi od roku 1997. Vyčištěné odpadní vody se vypouští do Drahanského potoka. Na ČOV je odděleně přivedena též srážková kanalizace.
ČOV Holyně slouží svému účelu od roku 1997 a vypouští přečištěné vody do Dalejského potoka (nepřímo přes přítok). Odpadní vody jsou přivedeny do objektu čistírny dvěma větvemi oddílné kanalizace. Na tuto ČOV není dovoleno dovážet jakékoliv jiné odpadní vody.
ČOV Kbely byla v roce 2004 a následně v roce 2010 kompletně zrekonstruována. Biologický stupeň byl upraven na systém odstraňující dusíkaté znečištění. V roce 2018 byla ČOV na vrcholu své kapacity a proto se pracuje na rozšíření. Tento fakt dokonce negativně ovlivnil možnosti nové výstavby. Vody jsou vypouštěny do Vinořského potoka.
ČOV Koloděje byla realizována v rámci intenzifikace kořenové čističky odpadních vod. Ta byla ze 3/4 zrušena. Jedno kořenové pole bylo ponecháno pro život drobných živočichů. Recipientem je malý rybník v Kolodějích. Z něj voda putuje do řeky Rokytka.
ČOV Kolovraty byla původně realizována jako oxidační příkop. Dlouhodobě však byla překračována hydraulická kapacita čistírny. V roce 1998 tedy došlo k rozšíření a původní oxidační příkop byl postupně vyřazován z provozu. V roce 2007 byla ukončena druhá etapa rekonstrukce ČOV na výhledovou kapacitu 6500 EO.
ČOV Klánovice v současné době neplní emisní standard a to především z důvodu zastaralého technického vybavení čistírny. Okolní dočišťovací rybníky jsou navíc zanesené bahnem. V současné době bude přistoupeno k intenzifikaci a modernizaci celého zařízení. Vyčištěné odpadní vody z ČOV jsou vypouštěny do Blatovského potoka.
ČOV Královice se nachází u rybníka Markéta. Její výstavba započala v roce 1994 jako mechanicko-biologická. V roce 2005 prošla velkou rekonstrukcí. Klánovická čistírna se řadí mezi ty menší pražské pobočné. Splaškové vody přitékají pouze gravitačně bez čerpadel. Pro zachycení vyšších průtoků při souběhu ĆOV na Hájku je vyčleněna část podzemní nádrže pro případnou akumulaci. Přebytečný kal je vyvážen fekálními vozy v tekutém stavu a je zpracováván na ČOV Čertousy nebo Kbely.
ČOV Běchovice byla vybudována již v roce 1960. Původní objekt však již nestojí. Původní ČOV totiž sloužila pouze pro čištění odpadních vod VÚ energie. V roce 1990 výrazně poklesl počet zaměstnanců, proto bylo rozhodnuto, že čistička bude sloužit pro oblast Běchovic. Do trvalého provozu byla ale uvedena až v roce 2002.
Zbylých 11 pobočných ČOV si popíšeme v dalším článku.
Comments