Jak opravit propadlé potrubí

Závady na kanalizaci nejsou sice tak časté, ale když nastanou, není to nic příjemného. Někdy se může jednat o banalitu, jindy o větší problém, který vyřeší třeba bezvýkopová technologie. Může ale nastat i situace, kdy nezbyde nic jiného, než se pustit do kompletní rekonstrukce kanalizace.

Zjištění příčiny nefunkčnosti kanalizace je zásadní. Nejjednodušší metoda je povolat si na pomoc inspekční kameru nebo kanalizačního robota. V obou případech se přesně dozvíme, co se stalo uvnitř potrubí.

Nejčastější poruchy kanalizačního potrubí:

• Ucpání potrubí – nahromadění nečistot, mastnoty, kořenů nebo cizích předmětů

• Praskliny a trhliny – vznikají vlivem stáří, pohybu podloží nebo mechanického poškození

• Netěsnosti ve spojích – dochází k úniku vody a infiltraci zeminy do potrubí

• Koroze a degradace materiálu – časté u starých litinových nebo betonových trubek

• Nánosy a usazeniny – například vápenné usazeniny nebo zbytky cementu

• Deformace potrubí – vlivem tlaku zeminy nebo stavebních prací se může potrubí zdeformovat a ztratit průtočnost

• Propadlé potrubí – nejzávažnější problém, kdy dojde k prolomení nebo sesednutí potrubí, často vyžaduje výměnu

Poslední jmenovaná závada bývá největším problémem. Při propadlém potrubí se nevyhnete výkopovým pracem a celkové výměně odpadních trubek. Tato oprava tak zabere (pokud se nejedná jen o opravdu malý úsek potrubí) i několik dní. Oprava propadlého potrubí se pak realizuje poměrně jednoduše. V postiženém úseku se provedou výkopové práce a odstrojí se současné potrubí. Poté se uloží a napojí potrubí nové. V současné době se nejčastěji používají trubky plastové, které lze napojit na potrubí z jiných materiálů. Důležité je přesné spojení nového potrubí částí původního. Posléze se výkop zasype a výsledná oprava překontroluje inspekční kamerou. Pokud nevíte, kudy přesně vaše trubky vedou, nemusíte si zoufat. Pomocí moderních lokátorů jsou technici schopni přesně vytrasovat potrubí, kudy vede na povrchu. Odpadají tak výkopy mimo oblast vedení.

Pro zjištění 100% těsnosti je možné realizovat i tlakovou zkoušku těsnosti. Tento test se provádí buď pomocí vody nebo vzduchu, přičemž každý z těchto způsobů má své specifické využití. Při hydrostatické tlakové zkoušce, tedy zkoušce vodou, se potrubí nejprve důkladně uzavře na obou koncích. Poté se do něj napustí voda až po požadovanou úroveň, obvykle nad nejvyšší bod testovaného úseku. Voda se nechá ustálit, aby se odstranily vzduchové bubliny, a následně se měří pokles hladiny nebo tlaku v daném časovém úseku. Pokud hladina vody klesne mimo předepsané tolerance, znamená to, že potrubí není dokonale těsné a může docházet k únikům. Druhou metodou je tlaková zkouška vzduchem, která se často využívá u menších úseků nebo tam, kde by bylo použití vody nepraktické. V tomto případě se potrubí opět uzavře a připojí se tlakový zdroj vzduchu. Po dosažení požadovaného tlaku se sleduje jeho pokles během určité doby. Pokud tlak klesá rychleji, než dovolují normy, je pravděpodobné, že potrubí má netěsnosti.

Propadlé potrubí tak není neřešitelný problém, ale z pohledu pracnosti se jedná o zásadnější úkon.d potřebujete šetřit místem, bude pro vás ideální nádrž ve tvaru sudu. Na druhou stranu počítejte s hlubším výkopem.